27.8. 2020 – Labské pískovce: Jezevec lesní (Meles meles) v CHKO Labské pískovce. Přikládám fotografii a videozáznam pořízený čerstvě instalovanou fotopastí.
TAG DRY: V rámci odlehčení od “sociálních sítí” budu vybrané příspěvky ze “suchozemské” zvířecí říše publikovat i na webu Apneasite i přes jeho původní zaměření na čistě podvodní svět.
Lín obecný (Tinca tinca) je naše původní ryba z čeledi kaprovitých. Preferuje stojaté nebo jen velmi mírně tekoucí mělké prohřáté vody, které jsou zároveň silně zarostlé. Lín je všežravý a tolerantní k různým životním podmínkám, ale mimo prohřáté mělké a silně zarostlé vody spíše jen přežívá. Životu v stojatých mělkých vodách v létě chudších na kyslík a v zimě zamrzajícím silnou vrstvou ledu je velmi dobře přizpůsoben. Lín se může při ideálních podmínkách dožít věku až 20 let a dorůst až 80cm, ale v běžném pro ně vhodném prostředí na českých vod je příjemnou výjimkou narazit na jednice staršího 10 let a přesahujícího 50 centimetrů. Což jsou věk a délka, kterých většina línů ani nedosáhne. Největším přirozeným predátorem línů je štika, která v líny oblíbeném habitatu také výborně prosperuje (viz 1:30 níže uvedeného videa).
Pod vodou typicky narazíme na lína samotáře nebo jen menší skupinku ryb. Mezi rostlinami nebo nad dnem vyhledávají zejména bezobratlé, hrubší plankton a zejména větší jedinci nepohrdnou ani rostlinou potravou. Na různých lokalitách a v různých typech vod můžeme narazit na různě zbarvené líny od tradiční nazlátlé barvy přes světle béžovou až po černozelenou. Působivé a charakteristické jsou zejména oči línů s výraznou duhovkou přecházející ze zářivě žluté až do načervenalé. Záměna s jiným druhem ryby u nás prakticky nehrozí. Působivé oči a jemný síťovaný vzor tvořený hluboko vrostlými šupinami jsou charakteristické rysy lína, které upoutají každého potápěče.
Pohlaví línů lze rozeznat podle břišních ploutví. Samice mají břišní ploutve výrazně kratší a drobnější. Zesílené, zakřivené, dlouhé břišní ploutve, které dosahují k řitnímu otvoru nebo dokonce až za něj jsou charakteristickým rysem samců.
Veškeré příspěvky obsahující heslo/tag: Lín obecný (Tinca tinca)
25.7. 2020 – Milada: Kontrola viditelnosti během sobotního rodinného “cachtání” na paddleboardu a šnorchlovnání s nejmenšími “děťáky”. Viditelnost je stále velmi pěkná. Štika obecná na jezeře Milada.
18.7. 2020 – Milada: Lín obecný (Tinca tinca). Jezero má stále velmi pěknou viditelnost pohybující se mezi 4-7m. V okolí pláží je přirozeně viditelnost horší a celkově je ve vodě patrný lehký „mléčný“ zákal, ale viditelnost je opravdu stále velmi pěkná. Po slaném výletu to bylo příjemné odsolení fotosestavy a výstroje v doprovodu línů, nespočetně štik a dvou sumců, tak jak je na Miladě dobrým zvykem.
07/2020 – Lastovo: Krab vlnitý (Dromia personata) v jedné z nejhezčích jeskyní pro freediving na Jadranu. Jeskyně Medjedina na ostrově Lastovo patří společně s útvarem Malo jezero (chorvatské cenoty) na ostrově Sušac mezi to nejlepší, co Jadran v oblasti jeskyněk a prolézaček může freediverům nabídnout.
Příroda ať již jste v jakémkoliv biotopu sladkovodním, slaném nebo lese je krásná. Divoká příroda má nejen svůj půvab, ale také přirozenou krutost a to i bez přítomnosti člověka, který umí zejména v naší krajině život dosud volně žijícím živočichům velmi znepříjemnit. Počátkem jara jsem během vyhledávání možných alternativních potápěčských lokalit v době „covidové“ procházel i okolí koryt našich potoků. Příjemným překvapením byl mimo jiné i nález hnízdícího páru čápů černých a to několik metrů od pěkného menšího potůčku v CHKO Labské pískovce. Pořídil jsem několik rychlých fotek z bezpečné vzdálenosti a v souladu s pravidly pro nerušení hnízdících ptáků jsem pokračoval korytem potoka proti proudu.
Pravděpodobně s jedním z hnízdících čápů černých jsem se setkal ještě několikrát. Tu u nedalekého rybníčku kilometr po proudu a jindy v májový podvečer, kdy seděl na větvi naopak směrem protiproudu od hnízda. Během potápění v okolí Vlčího jezera, které se nachází také v CHKO Labské pískovce, jsem se seznámil s místní stáží přírody a probrali jsme společně mimo jiné druhy i onen pár čápů černých na hnízdě.
Čas plyne a potůček bublá. Člověk zlehka našlapuje. Dalekohledem z pro ptáky bezpečné a komfortní vzdálenosti zkoumá, tak aby nerušil. Srdce fotografa by chtělo jít blíže pro lepší záběr, ale rozum a ohleduplnost vůči hnízdícímu páru to nedovoluje. Pohledem do okuláru dalekohledu se hnízdo zdá být prázdné. Třeba se jim před měsícem toto hnízdo nelíbilo a opustili jej a proto jsem je potkával na jiných místech. Co to leží dole pod stromem! Bohužel i takový je život. Dřívější přátelský kontakt s místní stáží přírody našel opět své uplatnění. Neznalý člověk neví, jaké může napáchat škody a tak bych si sám k hnízdu netroufl.
