Category Archives: Foto

Hucho hucho – 2022/01 (AT)

Setkání s největší evropskou lososovitou rybou je vždy krásné. Dobré podmínky a průzračná voda mají schopnost takové setkání umocnit do životní vzpomínky. Světelné podmínky nám bohužel tentokrát příliš nepřály, ale voda byla krásná a hlavatky velmi trpělivé. Na letošní lednové setkání s těmito krásnými rybami budu dlouho vzpomínat.

Hucho hucho freediving hlavatka

Instantní akce bývají nejlepší a jinak tomu nebylo ani v tomto případě. Úporný pracovní týden se blížil ke konci a příjemný telefonát kamaráda Bena nastavil plán na víkend. Počasí vypadalo naprosto úžasně, ale ve chvíli, kdy jsme se přiblížili k lokalitě nás uvítala hustá mlha a ta nás střídavě se silnou oblačností provázela bohužel celý den. Ovšem voda byla naprosto perfektní. Viditelnost v proudící vodě protkané korálky vzduchových bublin přesahovala bezpečně šest metrů. No a to hlavní, hned na prvním místě dvě krásné hlavatky, z nichž jedna bezpečně přesahovala 120 centimetrů.

Hucho hucho freediving hlavatka

V hlubších tůních byla viditelnost o poznání horší a samozřejmě, že naše aktivita u dna ji příliš nezlepšovala. Ovšem hlavatky byly i tam a tak viditelnost byla jen menší obtíží jinak dalšího příjemného setkání.

Hucho hucho freediving hlavatka

Doma v okolí jsem prolezl kdejakou řeku a narazil jsem i na zajímavé živočichy, ale viditelnost v řekách mého rodného kraje je prostě celoročně skličující a to včetně horských řek a říček. Řeky severního Rakouska jsou z tohoto pohledu zcela jinou zkušeností a první ochutnávka na Traunu před 3 lety byla jako úžasný sen. Ben má místní lokality nachozené a propotápěné skrz na skrz. Nechtělo se mi příliš takové místo s hlavatkami opouštět, ale můj průvodce tamní vodu zná a tak informace „Pojďme to zkusit ještě o pár set metrů dolů po proudu, tam je takové pěkné místečko a určitě tam teď budou.“ Byla jednoznačným impulsem k přesunu.

Hucho hucho hlavatka freediving

Přesun níže podél toku byl vynikající nápad. Jednak jsem pohybem nad hladinou navzdory mrazivým teplotám prohřál tělo a lehce jsem si tím i zahřál neopren před potápění na další lokalitě. V místě nás uvítala velmi rychle proudící voda, ve které již vzduchové korálky tvořily zajímavé obrazce.  Kromě běžných ryb v tomto pásmu nás uvítala také jedna menší hlavatka, ale za to neuvěřitelně trpělivá. Tedy menší, když mluvíme o největší evropské lososovité rybě, tak menší znamená lehce přesahující jeden metr. Tak vhodněji spíše než menší řekněme mladší hlavatka stáří cca 10 let.

Hucho Hucho hlavatka freediving

Nepamatuji si kdy naposledy mě z vody vyhnala zima, ale tentokrát to tak bylo a vyjma spousty fotografií jsem si přivezl i nějaké to „obohacení“ na zdraví. Na tato místa se rád vrátím. Instantní velmi pěkná akce a níže připojuji velmi krátké ilustrativní video hlavatky (Hucho hucho).

Hucho hucho – 16.1. 2022

Hucho Hucho hlavatka freediving

16.1. 2022 – Hlavatka podunajská (Hucho hucho): Leden, ne-leden, když jsou podmínky, tak člověk prostě musí. Potápění s hlavatkou je vždy zážitek a co teprve když se kolem vás prohání několik kusů, z nichž nejdelší je lehce přes 120 cm. To je teprve opravdu nezapomenutelný zážitek. Než se proberu stovkami fotografií, tak přikládám jednu menší modelku.

Corvus corax – blíží se hnízdění 2022

Pokud procházíte krajinou Labských pískovců, tak Vás může upoutat dovádění krkavců velkých (Corvus corax). Letecká akrobacie, vzájemná péče a dovádění těchto vlků nebes je opravdu zajímavou podívanou.

Corvus corax krkavec velký

Zakrátko opět nastane čas hnízdění krkavců (únor-duben). Na našich lokalitách (levobřežní část Labských pískovců) krkavci při hnízdění často sdílí lokalitu se sokolem stěhovavým (Falco peregrinus) ať již se jedná o sdílení z důvodu nouze nedostatečného množství vhodných hnízdišť nebo společné využívání dočasně chráněných ploch v okolí hnízd sokola. V tomto ohledu se velmi snadno zamění příčina a důsledek. Každopádně úvodní fáze nastavování pravidel na hnízdišti a setkání akrobata (krkavce) s lovcem (sokolem), je vždy zajímavé a velmi hlasité.

Corvus corax krkavec velký

Drzí akrobaté hlasitě dorážejí na nejrychlejšího stíhače zvířecího nebe. Zdánlivě celá situace vypadá vyrovnaně a sokol zpravidla buď znechuceně opustí svou oblíbenou odsedávku, obdobně jako my opouštíme podvečer mokřad před obtěžujícím hmyzem, nebo přenese vzájemnou argumentaci do volného prostoru, kde pro něj nejsou krkavci konkurencí. Oba druhy se potravinově doplňují a nekonkurují si. Navíc se zdá, že přítomnost velmi ostražitého krkavce je pro sokola výhodou a krkavec, tak potenciálně plní roli systému včasné výstrahy před blížícím se nebezpečím. Odvaha krkavců a vzájemné hlasité vyříkávání si pravidel většinou končí s návratem větší samice sokola „z dovolené“ na hnízdo.

Corvus corax krkavec velký

Návratu „míru“ do lokality přispívá i časový posun hnízdních fází mezi krkavcem a sokolem. Krkavci jsou typicky během března, kdy sedí na násadě, v okolí hnízda velmi tiší a nenápadní. Sokol je naopak v tomto období na svém hnízdišti velmi aktivní. Ve své domovské oblasti má pár krkavců obvykle několik hnízdišť, z nichž si pro daný rok vybere to nejvhodnější. 

Hnízdění v číslech: Samice krkavce snáší vejce (4-6) typicky v březnu (od poloviny února až po začátek dubna, dle podmínek) a následně sedí na násadě přibližně 20 dní (18-21). Hnízdní péče (délka pobytu mláďat na hnízdě) krkavců je cca 40 dní (35-49).

Pokud v nadcházejícím období narazíte v CHKO Labské pískovce na plochy s dočasným omezením vstupu, tak tato omezení prosím respektujte. Krkavci hnízdí v období, kdy následně Vaše přítomnost v blízkosti jejich hnízdiště pravděpodobně donutí samici opustit hnízdo a následně dochází velmi rychle k prochládání vajec.  

Corvus corax krkavec velký


Galerie Corvus corax 01/2022 via Olympus E-M1X + 150-400mm:

Přiložené fotografie: Polsko 01/2022

Freediving Yacht 2021 – Croatia / Masterpiece

FY2021: „Když člověk plánuje, Bůh se směje.“ – První říjnový týden nám počasí na Jadranu bohužel příliš nepřálo. Navštívili jsme několik nových zajímavých lokalit, ale bohužel jsme se nedostali na naše osvědčené a preferované lokality. Pozdní termín napovídal, že počasí může být problémem a tentokrát jsme prostě neměli štěstí. První polovina týdne byla řízena taktovkou silného juga, které v druhé polovině týdne přešlo během pár hodin v ještě tvrdší diktaturu nepříjemné bóry. Plánování tras i ponorů tak bylo pro mě osobně malou noční můrou a dohoda s kapitány včetně odsouhlasených záložních variant měla málokdy trvání více jak pár námořních mil. Zažili jsme i ranní budíček, který věštil den plný „zážitků“. To byl den, když se z radiostanice ozývalo „MAYDAY, MAYDAY, MAYDAY“. Pozorovali jsme ve vlnách „skákající“ katamarány a potkávali plachetnice s roztrhanými plachtami.

Freediving Yacht 2021 - Croatia / Masterpiece

Prvním úsměv na boží tváři jsme vykouzlili v den odjezdu, kdy plánované primární i záložní trasy padly a dorazila informace, že námořní velení a vrchní meteorolog pro první polovinu týdne velí vyrazit na jih zcela mimo naší plánovanou oblast do míst, které jsme vyloučili z důvodů výkonnostních limitů průměrného účastníka. Mělo to svou logiku. První polovina týdne bude o jugu, tak ať se v tomto čase následně posouváme s větrem a nikoliv proti větru. Rychle jsem ještě krátce před cestou prohledal archiv a svou databázi poznámek a lokalit, kam by bylo možné se v těchto místech vypravit, tak aby si to většina účastníku užila (tj. zážitky na mělčinách a ideálně v hloubce kolem 15m). Druhá polovina týdne již měla být o původně plánovaných lokalitách v trojúhelníku Dugi otok, Molat, Uglian. No a bůh se opět pousmál.

Freediving Yacht 2021 - Croatia / Masterpiece Continue reading Freediving Yacht 2021 – Croatia / Masterpiece

Aplidium elegans @ Gangaro/Croatia (FY2021)

Freediving Yacht 2021 - Croatia / Masterpiece

Aplidium elegans @ Gangaro/Croatia (FY2021) – Olympus E-M1III + Olympus 14-42mm f/3.5-5.6 EZ + WWL-1. Když člověk vidí útesničky (Aplidium elegans) “mořské jahody” poprvé nepomyslí na to, že se jedná o živočichy příbuzné s obratlovci, tak jak to prozrazují jejich larvární stádia. Kolonie Aplidium elegans se skládá z několika jedinců. Každý jedinec (zooid) má ústní sifon, kterým je voda i s živinami nasávána do ascidianu a má také kloaku, kterou je „filtrovaná“ voda vytlačována. Ústní sifony jsou ohraničené osmi malými bílými laloky. Uspořádání zooidů v kolonii dává meandrovitý vzor s kloakálními kanály mezi zooidy. Larvy útesniček jsou vývojově „dokonalejší“ než dospělci. Larvy mají srdce, krevní cévy, chodru, nervový ganglion, nervovou trubici a úplný trávicí trakt. Larvy při metamorfóze na dospělce přesunou přijímací otvor a ztratí ocas i hřbetní strunu.

Torpedo marmorata @ Murter/Croatia (FY2021)

Torpedo marmorata @ Murter/Croatia (FY2021)Torpedo marmorata @ Murter/Croatia (FY2021) – Olympus E-M1III + Olympus 14-42mm f/3.5-5.6 EZ + WWL-1. Snímek asi není nějak zajímavý, ale živočich parejnok elektrický (Torpedo marmorata) jako takový zajímavý rozhodně je.

Fotím si při nočním ponoru na dně malou sépii a najednou se ke mně blíží vodou „koberec“. To je na parejnoka moc velké. Většinou potkávám kusy mezi 30-60cm a tohle má odhadem tak metr. Je to parejnok elektrický a co to dělá. Naprosto nerušeně se přede mnou zvedne a chystá se na přelet. Tělem se lehce otře o obě kovová ramena blesků a mě jen hlavou letí, tak jestli to teď ten elektrický koberec odpálí tak jednu elektrodu mám v levé ruce a druhou elektrodu v pravé ruce. Ani nedutám. Natož abych zkusil odpálit blesky. Přeletí mě. Já si oddechnu a jdu si na hladinu pro vzduch. Fotit tenhle kus mi pud sebezáchovy neumožnil, ale parejnoků je na pobřeží Chorvatska opravdu dost, tak i freedivingovém katamaranu 2021 na nějaké fotky parejnoků došlo.

Torpedo marmorata @ Murter/Croatia (FY2021)
Poprvé jsem se parejnokem elektrickým ve volné přírodě setkal u pobřeží ostrova Palagruža a již tehdy jsem si říkal, jak moc vlastně takový tvor může být nebezpečný pro člověka. Různé prameny uváděly různé informace a hodnoty (max až 300V s frekvencí 600 Hz). Každopádně to jsou hodnoty, které u freedivera v noci na dně (tj. negativní vztlak) nevzbuzují úplně pocit bezpečí. Znáte tu aktustickou ránu, když se větší ryba lekne, „zalomí se“ a prchne. Představa, že něco podobného udělá parejnok elektrický za doprovodu EOD není opravdu nejpříjemnější. Respekt!