Freediving v bazénu – základní vybavení a tipy

Úvodní článek série Začínáme s freedivingem, který byl spíše takový „povídací“ a nepraktický, máme  již za sebou a můžeme přikročit k zajímavějším praktickým informacím pro začátky freedivingu v bazénu.

Pro účely článku budeme již předpokládat, že máte za sebou základní kurz freedivingu (seznámení s freedivingem v bazénu s kvalifikovaným instruktorem). Pokud jste kurz zatím neabsolvovali, tak to prosím velmi vážně zvažte. Domnívám se, že úvodní kurz je tím nejdůležitějším, co vás může při řízeném vzdělávání v rámci freedivingu potkat. Takový kurz má nejlepší poměr cena/čas/přínos prakticky pro každého začátečníka.

Dovolím si ještě na úvod zopakovat základní pravidlo „SAFETY“ a to nikdy se nepotápěj sám. Bohužel v bazénu to platí obzvláště. Jistě s vámi v bazénu bude mnoho cizích lidí, ale nikdo z nich vám bohužel nebude věnovat pozornost. Dokonce ani plavčík není schopen zaregistrovat váš případný blackout či to, zda vám některé z hrajících si dětí neskočilo na záda. Plavčíkovo oko je „trénované“ maximálně na klasicky tonoucího a nikoliv na někoho, kdo plave pod hladinou několik bazénů a před ztrátou vědomí vypustí někde v koutě bazénu pár bublinek.

Bohužel v historii již několik freediverů utonulo v bazénu plném lidí. Tedy „nikdy se nepotápěj sám“ a případně požádejte o přímý dohled plavčíka.

Plavčíci našich bazénů jsou s freedivingem většinou obeznámeni a buďto na vás dohlédnou nebo vám to zakážou. V každém případě a to i když máte svého společníka/buddyho, tak raději plavčíka informujte o tom, co se chystáte dělat. Vyhnete se tak například i možné nečekané „záchraně“ v polovině vašeho výkonu.

Obsah článku:


Základní vybavení pro freediving v bazénu

Freediving v bazénu může být nejen prospěšný, ale také zábavný. Nejprve se seznámíme se základním vybavením, bez kterého se prakticky v bazénu neobejdete či je velmi vhodné pro Freediving v bazénu (typicky ho budete rozhodně velmi užívat, ať již zůstanete jen v bazénu nebo se budete chtít potápět i na otevřené vodě).

Základní vybavení je následující:

  • Plavecké brýle a „nose clip“
  • „Neck weight“ – snadno odnímatelná zátěž na krk je pro bazénový tréning ideální (připravujeme porovnání existujících produktů a DIY/”udělej si sám” video).
  • Potápěčskou masku – pro začátek není nutné pořizovat do bazénu přímo nízkoobjemnou masku na Freediving. V bazénu si typicky vystačíte i s klasickou maskou na základní přístrojové potápění.
  • Další části bazénového vybavení freedivera si představíme po lehkém úvodu do disciplín freedivingu.


Disciplíny

Další části bazénového vybavení freedivera si představíme po lehkém úvodu do disciplín freedivingu a toho, co můžete v bazénu nacvičovat/trénovat.

Co vše můžeme v bazénu zkoušet:

  • „dynamiku“ (dynamická apnoe) – soutěžní disciplína, při které se měří maximální vzdálenost uplavaná pod hladinou na jeden nádech. Odrážení od dna je zakázáno. Existují dvě základní soutěžní varianty této disciplíny a to bez ploutví (zkratka DNF) a s ploutví/ploutvemi (zkratka DYN). Pro „dynamiku“ je vhodnější nahradit masku plaveckými brýlemi a nose clipem. Někteří závodníci nepoužívají brýle vůbec. Zátěž na krk „neck weight“ pak sportovci zajišťuje neutrální vztlak v požadované hloubce.
  • „statiku“ (statická apnoe) – soutěžní disciplína (zkratka STA), při které se měří maximální doba na jeden nádech s obličejem ponořeným pod hladinu. Vhodným vybavením pro „statiku“ je neoprenový oblek a „nose clip“. Brýle se příliš nepoužívají a chladná voda na obličeji se projevuje u většiny freediverů pozitivně. „Nose clip“ zabraňuje vniknutí vody do nosu v rámci „boje“ s kontrakcemi a oblek zajišťuje nezbytný teplotní komfort.
  • „hloubkové disciplíny“ v našich bazénech typicky pro malou hloubku příliš zkoušet nelze. Ovšem nacvičovat například techniky vyrovnávání tlaku, lze celkem úspěšně již od hloubky 4m (ideálně 6m a více). Hloubkové disciplíny (CWT/CNF/FIM/VWT/NLT) probereme v další části naší série zaměřené na potápění na otevřené vodě. Pokud jste slyšeli o procvičování v pasivním či dokonce v aktivním výdechu, tak věřte, že tyto nelze považovat za začátečnické techniky a jsou s nimi spojena určitá rizika (pravděpodobně se k nim v některém z dalších článků vrátíme).
  • „relaxační, dechová a další cvičení“ pod hladinou jsou minimálně pro začátečníka velmi vhodná a relativně atraktivní (v příštím článku se vás pokusíme seznámit se základními cvičeními v bazénu)


Neoprénový oblek

Nyní se vrátíme k dalším částem vybavení freedivera, které můžete, ale nemusíte potřebovat i v bazénu. Potenciálně velmi významnou částí vybavení je neoprenový oblek („neopren“). Důvodů proč jsme si nechali oblek až po základním představení disciplín je několik a všechny se odvíjí od toho, co budete chtít primárně v bazénu zkoušet:

  • Zajímá vás „statika“, tak pak potřebujete minimálně 5mm oblek (5mm je tloušťka neoprénu) a to i do bazénu s relativně teplou vodou. Opravdu i sebe odolnější jedinec nezvládne úspěšně absolvovat tréning statiky v bazénu o teplotě 29 C bez neoprenu. Poznámka pro představu o teplotním komfortu: fotografie vložené výše v textu pocházejí z Egypta.
  • Chcete plavat „dynamiky“, tak na začátku můžete být zcela bez neoprenu. Z vnější strany hladký neopren váš výkon opravdu výrazně zvedne, ale do bazénu se na DYN/DNF používá maximálně 2,5mm oblek. Důvodem pro tento typ neoprenu je pohyb v malé hloubce. Pohyb přináší teplo. Pokud zvažujete použít tlustší neopren než 2,5cm, tak nebudete bojovat jen s přehřátím, ale také s velmi velkým vztlakem tlustšího obleku. Čím tlustší neopren je, tak tím více obsahuje v materiálu uzavřených vzduchových bublinek. Oblek o tloušťce 5mm může znamenat i potřebu až 12 kg další zátěže pro zajištění neutrálního vztlaku v malé hloubce mělkého bazénu.
  • Chcete procvičovat vyrovnávání či jen tak „dovádět“ na dně jámy, tak pro začátek nepotřebujete oblek prakticky žádný. Dle vašeho teplotního komfortu či diskomfortu se následně rozhodnete pro oblek nejvhodnější pro vaše „dovádění“. Neoprenový oblek je nicméně velmi důležitý pro potápění na otevřené vodě a tak se mu budeme více věnovat v samostatném článku.


Ploutve

Poslední potenciálně velmi podstatnou a často také v začátcích velmi podceňovanou částí výstroje freedivera jsou ploutve. Pokud se chcete věnovat pouze DNF (dynamika bez ploutví) nebo STA (statika), tak ploutve nepotřebujete, ale většina začátečníků právě tyto dvě disciplíny nemá příliš v lásce a až časem jako zkušenější freediveři se k nim vracejí. Ploutve tedy typicky budete potřebovat. V naprostých začátcích můžeme zcela opomenout dva typy ploutví a to krátké plavecké ploutve a monoploutve. Tyto ploutve nejsou nástrojem vhodným pro začátečníka.  Naopak velmi vhodným vybavením až možná základním nástrojem freedivera jsou dlouhé ploutve tzv. „bifiny“. Samozřejmě je nutné podotknout, že množství bazénů, kde je dovoleno plavat s ploutvemi je velmi omezeno a i tam, kde jsou ploutve povoleny, je typicky vyžadována z bezpečnostních důvodů vyhrazená celá dráha.

Rozdíl ve výkonu při použití ploutví na přístrojové potápění a dlouhých ploutví z ušlechtilejších materiálů je skutečně obrovský. Pokud si chcete freediving s ploutvemi v bazénu užít, tak se opravdu nehodí  v tomto ohledu šetřit a to jak časem při výběru, tak ani finančními prostředky.

Ploutve jsou základním „pracovním nástrojem“ freedivera a oželíte mnoho nedokonalostí ostatního vybavení, ale ploutve jsou naprostým základem pro váš dobrý pocit a také uspokojivý výkon při DYN/CWT/VWT .

Výběr vhodných ploutví bohužel není úplně triviální záležitostí. Velkou roli hraje šířka nohy, výška nártu (typ „botičky“ ploutve), vaše technika, fyzické dispozice a také síla (typ a materiál listu ploutve).  Pro výběr dlouhých ploutví se opravdu vyplatí nešetřit časem a navštívit kamennou prodejnu , kde si vše můžete vyzkoušet a případně i zapůjčit na bazén k otestování např. pro určení nejvhodnější tvrdosti listu (minimálně na tomto místě vám poradí zcela zdarma). Zrychleně formou orientačních „výkřiků“ si představíme základní vstupy pro výběr ploutví, ale kamenný obchod s odborníkem je v tomto ohledu jistota.

„Výkřiky“ na téma ploutve:

  • Preferujte ploutev se „zalomeným“ listem vůči botičce (tj. list není rovnoběžně s chodidlem nohy, ale je vychýlen pod mírným úhlem pro minimální odpor a stabilitu v relaxované pozici těla) tedy pokud nemáte jiný důvod proč chcete list rovnoběžně s chodidlem.
  • Pokud při pořízení sportovní obuvi často řešíte tlak na nártu tj. máte oproti běžné populaci vyšší nárt, tak hledejte rovnou botičky s vyšším nártem (tj. např. C4).
  • Jste fyzický zdatný jedinec se silným kopem s dobrou technikou (pozor silný kop neznamená automaticky dobrou techniku) či máte mohutnější postavou – budete potřebovat pravděpodobně spíše tvrdší list.
  • Zkoušeli jste si někdy nějaké ploutve (např. na scuba) a zakopávali jste ploutvemi o sebe, tak pravděpodobně oceníte ploutev se silnější podporou pro správný odvod vody z listu tj. pro tzv. „šmatlavé nohy“ jsou vhodné výraznější boční lišty na listu ploutve.
  • Jste spíše fyzicky „slabší konstituce“ (pozor slabší konstituce neznamená horší a naopak při freedivingu je „slabší konstituce“ spíše výhodou) – budete pravděpodobně preferovat spíše měkčí list.

Nevhodně zvolená tvrdost ploutví vás může od freedivingu spíše odradit. Ploutve nejsou levnou záležitostí a proces výběru se opravdu nevyplácí podcenit. Příliš měkký list vám nebude dávat potřebný výkon a s příliš tvrdým lisem to pro vás bude neuvěřitelná dřina.

  • Chcete se freedivingu koncepčně věnovat a nepředpokládáte jen „dovolenkový“ zájem, tak uvažujte o listech z ušlechtilejšího materiálu. Ušlechtilejší materiál je vrstvený různě s délkou ploutve tj. z počátku záběru se rychle ohne směrem od konce ploutve, následně je tužší pro přenesení energie kopu do pohybu vpřed a v poslední fázi kopu vám při rychlém postupném narovnání listu ploutve velkou část vložené energie z úvodní fáze koupu vrátí opět do pohybu vpřed. Poznámka pro testování: Změnu kvalitativně kupředu začátečník nepocítí při přechodu z plastu na ušlechtilejší materiál, ale je rozhodně schopen registrovat negativní změnu při přechodu z ušlechtilejšího materiálu na plast tj. na lepší se snadno zvyká.
  • Chcete freediving jen vyzkoušet, tak si ploutve nekupujte a zatím si je jen půjčte.
  • Budete freediving praktikovat pouze o dovolené („budete šlapat po kamenech v Chorvatsku“), tak volte plastový list. Pokud se váš přístup časem změní, tak můžete levný list nahradit nějakým ušlechtilejším.
  • Chcete ušlechtilejší materiál listu a
    • opravdu vám záleží na nižší ceně a jste opatrní – berte laminát, ale musíte být na ploutve výrazně opatrnější než v případě karbonu. Laminát je křehčí, po naštípnutí se třepí a praskliny se rychle šíří.
    • nemáte až takovou citlivost na cenu – berte karbon.
    • nechcete se příliš o ploutve starat (opatrovat je před zničením) – berte karbon, který je při běžném používání oproti laminátu prakticky nezničitelný.

Tímto uzavíráme druhý článek ze série Začínáme s freedivingem a v příštím článku se vám pokusíme představit pár zajímavých cvičení v bazénu.

Jan Kepič / ApneaSite – 8.4. 2017

Freediving PHOTO & VIDEO