Rak říční (Astacus astacus) je nerozšířenějším původním druhem raka u nás. Přesto se s ním při potápění na našich běžných potápěčských lokalitách příliš často nepotkáte. Výrazným způsobem k jeho redukci přispělo znečištění, onemocnění zvané „račí mor“ a také přítomnost nových invazivních druhů raků. Koncem 19. Století došlo k zavlečení průvodce „račího moru“ (Aphanomyces astaci ze skupiny Oomycetes) do Evropy a to pravděpodobně ze Severní Ameriky. Račí mor pak vyhubil většinu populace raka říčního. Z tohoto důvodu došlo v minulosti v Evropě k úmyslné introdukci (zavlečení) severoamerických druhů raků pro jejich odolnost vůči račímu moru. O nebezpečí, že severoameričtí raci mohou být zároveň jeho přenašeči, se pravděpodobně v té době nevědělo. Oproti invazivnímu raku pruhovanému (Orconectes limosus) dospívají samci raka říčního až ve třetím roce života a samice dokonce až o další rok později. Rak říční patří k našim větším rakům a dorůstá obvykle cca 15cm (maximální velikost 19 cm). Spolehlivou metodou k určení druhu jsou dva páry prostorbitálních lišt a výrazně špičaté rostrum s jemně ozobenou středovou rýhou. Prostorbitální lišty jsou výběžky na hlavové částí krunýře, které se nachází přímo za očima a raci mají buď jeden nebo dva páry těchto lišt.
Níže přiložené fotografie raka říčního pocházejí z lokality Meandy Smědé.