18.8. 2019 – Milada: Tak mě Petr Kapoun trochu “hecnul”. Místo standardních 3 km jsme si pohodovou rychlostí na jistotu dali Miladu tam a zpět (+/- 7,5 km). Překvapivě největší obtíží byl chlad na cestě zpět, ale to bylo nejspíše dáno onou menší rychlostí. Poprvé raději pomalu a na jistotu. Petře, díky za “hec” a nový standard pro trénink.
Category Archives: Czech Republic
Milada – 9.8. 2019
8.-9.8. 2019 – Milada: Jezero má na mělčinách příjemnou viditelnost. Vertikální viditelnost se pohybuje na přijatelné hodnotě mezi 3-5m, ale horizontální viditelnost se dnes v noci pohybovala v extrémech odhadem mezi 8-10m. Ve dne bude horizontální viditelnost pravděpodobně výrazně horší díky plošnému nasvícení sluncem. Přikládám pár ilustrativních fotografií z nočního potápění. Pokud nemáte na nadcházející víkend plán a jste někde v okolí, tak Milada v noci určitě opět stojí za smočení. Třeba se zastavte i jen na lehkou „šnorchlovačku“ bez vybavení. Teplota vody na hladině a v mělčinách se pohybuje kolem 24 °C.
Milada – 5.8. 2019
5.8. 2019 – Milada: Testování připojení blesku k nové podvodní soustavě NA-EM1X. Viditelnost na jezeře se stále pohybuje mezi 3-5m. Propojení blesku Ikelite DS-160 s Olympus E-M1X pomocí optického kabelu je bohužel problematické. Ikelite DS-160 umožňuje TTL řízení po optickém kabelu pouze s adaptérem Ikelite RC-1 (optický TTL receiver). Bohužel RC-1 si úplně nerozumí s TTL adaptérem UW Technics do housingu Nauticam. Výsledné fotografie, které nebyly podexponovány k naprosté nepoužitelnosti, jsou přiloženy. Řešením je přepnutí adaptéru UW Technics do plně manuálního režimu (nutno otevřít housing), použít odpalování kabelem po drátu (toho času na cestě) či nahradit adaptér UW Technics bleskem Olympus FL-LM3 se kterým výrobce housingu Nauticam přímo počítal jako s vhodným řešením pro TTL optické odpalování blesku.
Milada – 27.7. 2019 (NA-EM1X)
26.-27.7. 2019 – Milada: První „namočení“ a testování EM1X pod vodou. Viditelnost na jezeře Milada sice není taková, jaká pravidelně bývala před několika lety, ale aktuálně je přijatelná a patří k těm lepším na severu Čech. Viditelnost se pohybuje typicky někde kolem 3m. Během nočního freedivingu jsme viděli zhruba deset sumců různých velikostí od 15cm „sumčích miminek“ až po 2m sumce „táty“. Jeden z větších sumců s námi měl trpělivost dobrých 20 minut, než se rozhodl, že toho už bylo dost a nafackoval plus strhl masku „buddymu“. Za cca 3 hodiny ve vodě jsme potkali překvapivě jen velmi málo vzrostlých štik a to i přesto, že na jezeře je jich prokazatelně dostatek.
Během prvního UW testování EM1X jsem měl k dispozici zatím pouze videosvětla Archon W40VR a optické propojení s bleskem je aktuálně někde na cestě do republiky. Tj. z technického pohledu to bylo spíše o testování videa než fotografie, kde výkon videosvětel jednoduše neumožňuje dostatečně krátké časy v kombinaci s rozumným nastavením ISO. I přes na první pohled poměrně významné rozměry je ergonomie housingu Nauticam NA-EM1X významně lepší než housingu Ikelite pro GH4. To platí nejen pro pohyb, ale zejména pro ovládání fotoaparátu. Ovládací prvky Nauticamu jsou vždy na dosah a nikoliv tam, kde je bylo nejsnadnější pro výrobce housingu udělat. No a to i hobby fotograf ocení během prvních pár minut s housingem v ruce. Autofocus EM1X mě velmi potěšil a i na „plnou díru“ pracoval navzdory ne zcela ideálnímu nasvícení scény i kompromisní viditelnosti prakticky bezchybně. Přikládám jednu kratší testovací sekvenci se sumcem, kdy záznam byl pořízen v režimu 4K/30fps + ISO 1250 + OM-Log400 (video obsahuje původní záběr + aplikaci LUT od Olympusu + drobné základní korekce).
Emys orbicularis @ CR
13.6. 2019 – Želva bahenní (Emys orbicularis): Příroda je kouzelná. Zážitek, ve který jsem už nedoufal, se dnes stal skutečností. Během dnešního celodenního výletu za potápěním v našich vodách jsem potkal krásnou samičku želvy bahenní. Druhá želva během jednoho týdne a navíc náš původní druh. Pokud by vás zajímalo, jak želvy přežívají naší zimu, kdy zamrzá většina vodních ploch, tak želvám čeledi Emydidae slouží anální vak jako pomocný dýchací aparát a jsou jím schopny přijímat kyslík přímo z vody. Kyslíkem získaným z vody pak želvy kryjí i celou spotřebu kyslíku během zimní hibernace, kdy jsou zahrabány v bahenních usazeninách na dně vodních nádrží. Vzhledem k tomu, že se jedná o náš jediný původní druh želvy a navíc zvláště chráněný v kategorii kriticky ohrožený druh v ČR, tak lokalitu po konzultaci s odborníkem na naši přírodu raději nebudu prozrazovat.
Trachemys scripta @ Labe
9.6. 2019 – Velké Žernoseky/Labe: Setkat se při potápění na české volné vodě s želvou není úplně obvyklý zážitek. O to více je to překvapením necelých 20km od Ústí nad Labem v řece Labe. Nejedná se bohužel o náš původní druh, ale o divoce introdukovanou želvu žlutolící (Trachemys scripta scripta), která v této lokalitě byla spatřena již před několika lety a zdá se, že jí naše voda plně vyhovuje. Na lokalitě jsem během 3 hodin ve vodě pozoroval s určitostí 2 kusy. Krunýř té větší přesahoval šířkou 20 cm a délkou se odhadem pohyboval přes majestátních 30cm. Rozmnožování želvy žlutolící nebo želvy nádherné by bylo v našich podmínkách spíše malým zázrakem, i když prý k úspěšnému vylíhnutí mláďat ve volné přírodě v České republice již došlo (neověřený zdroj).
