BARBORA – enviro log

BARBoRA

Poslední aktualizace: 16.10. 2017

Anotace: Pravděpodobně každého, kdo se na Barboře častěji potápí, zasáhla změna prostředí pod vodou. Kdysi vodní zelená džungle se před několika málo lety změnila na měsíční krajinu. Ryb je stále dost a možná i více než před lety, ale viditelnost se výrazně změnila. Objevil se nám zde nový fenomén mraku „mléka“ v oblasti kolem golfového resortu, který nabírá na intenzitě a šíří se dále. Ve snaze předejít dohadům a vzájemnému obviňování subjektů, které jezero užívají či s ním bezprostředně sousedí, jsme se rozhodli vydat se cestou průkaznou a detektivní. Naším cílem je nejprve přesně popsat aktuální stav. Pokusit se pochopit jaké mechanismy a procesy ať již přirozené nebo jiné nás do současného stavu zvedly. Následně se pokusíme ve spolupráci s odborně způsobilejšími zhodnotit závažnost situace, navrhnout možné řešení problému Barbory a cíleně motivovat odpovědné autority k realizaci navrženého řešení.


Příspěvky jsou řazeny chronologicky.

Aktuální příspěvek: zde


3.5. 2016 – Informování Odboru dopravy a životního prostředí na Magistrátu města Teplice o silném lokálním a ostře ohraničeném „mléčném“ zakalení vody, které se objevilo v noci z 1.5. na 2.5. podél golfového resortu. Magistrát ve spolupráci s Povodím Ohře vykonal ještě týž den (3.5.) odpoledne kontrolu na místě a po zakalení již nebylo ani stopy (voda měla již standardní průhlednost/viditelnost).
Barbora-pollution-5m-to-50cm-overnight


18.5. 2016 – Opětovné pozorování ze západní strany ostře ohraničeného „mléčného“ oblaku nacházejícího se podél břehu sousedícího s golfovým resortem. Ostrá hrana „mléčného“ mraku s jemně nahořklou chutí začíná přesně v místě, kde je instalováno zařízení pro odběr povrchového vody pro účely golfového resortu. Viditelnost v oblaku táhnoucím se několik desítek metrů je skokově změněna z cca 5m na 0,5m tj. řádově snížena. Vzhledem k nočnímu pozorování (noční ponor) a klidu bylo v prostoru zařízení pro odběr povrchové vody golfového resortu zřetelně slyšet zvuk pracujícího elektromotoru (pravděpodobně pracující čerpadlo) .


19.5. 2016 – Informování Odboru dopravy a životního prostředí na Magistrátu města Teplice o silném lokálním a ostře ohraničeném „mléčném“ zakalení vody z 18.5. 2016.


29.5. 2016 – „Mléčný“ zákal bez ostrých obrysů se táhne cca 50m na obě strany od břehu sousedícího s golfovým resortem. Viditelnost v zasažené oblasti je několikanásobně nižší než v okolí, ale dosahuje cca 1,5m. Při průzkumu dna v zasažené oblasti jsme nalezli 3 mrtvé úhoře (dva menší kusy a jednoho dospělce).


7.6. 2016 – Proběhl první plánovaný sběr vzorků vody v okolí golfového resortu (termín vzorkování byl stanoven pevně dopředu a mrak „mléka“ nebyl tou dobou pozorován).


14.7. 2016 – Proběhl druhý plánovaný sběr vzorků vody v okolí golfového resortu (termín vzorkování byl stanoven pevně dopředu a mrak „mléka“ nebyl tou dobou pozorován).


14.7. 2016 – Proběhla neformální schůzka na téma stav jezera Barbora s RNDr. Ivo Přikrylem (ENKI), který se věnuje dlouhodobému monitoringu stavu jezera Barbora s následujícími předběžnými odhady a doporučeními:

  • Chemické znečištění není v tuto chvíli dle popsaných projevů pravděpodobné (např. rychlý ústup zákalu) a jako výrazně pravděpodobnější se jeví biologická příčina „mléčného“ mraku.
  • Celková kvalita vody v jezeře je dle současně sledovaných parametrů dobrá.
  • Prakticky totální zmizení rostlin může mít jinou příčinu a je aktuálně neopodstatněné spojovat tyto dva pozorované jevy (zmizení rostlin a „mléčný“ mrak).
  • Příčinou vymizení rostlin by mohl být pravidelný „škraloup/deka“ sedimentu, který je přes celou zimu na dně jezera. Na začátku jara je tento neprodyšný „škraloup/deka“ pozvolna zvedáván bahenními plyny a pozvolna se trhá a uvolňuje. Semena rostlin pravděpodobně v tomto prostředí zcela bez kyslíku nemohou vyklíčit. V místech, kde se jim vyklíčení podaří se o semenáčky pak „postarají“ amuři a dílo zkázy může být tímto dokonáno. Poznámka: Jedná se jen o jednu z úvodních úvah a pravdou je, že na přelomu roku 2014/2015 jsme se pokoušeli tento povlak z určitých částí břehů odstranit a následně jsme v roce 2015 zaznamenali alespoň ojedinělé semenáčky, které ovšem nepřežily léto.
  • Doporučení v oblasti „mléčného“ mraku:
    • Odběr vzorků a jejich biologická fixace (akce mléčný bar) – Ve chvíli výskytu ostře ohraničeného „mléčného“ mraku odebrat vzorek z mraku (0,5l) i vzorek nedaleké čisté vody (0,5l) a tyto fixovat formalínem.
  • Doporučení v oblasti rostlin:
    • Ověření stavu semenné banky (akce akvárko) – Odběr „čistého“ vzorku sedimentů dna do nádoby a ponechání stanou, zda nám v odděleném prostření vyklíčí nějaké rostlinky.
    • Zajištění přísunu kyslíku (akce škraloup) – Vymezit oblast, ve které budeme pravidelně likvidovat (škraloup/deku) zejména od podzimu do jara a následně pozorovat, zda se tato mělká (cca 2m hloubky) oblast liší od ostatních mělkých částí. Ideálně před samovolným jarním „trháním“ odebrat vzorek „škraloupu“ a tenké černé vrstvičky pod škraloupem pro rozbor.
    • Izolovat část vyčistěné oblasti bez „škraloupu“ před amury (akce králíkárna) – Část vymezené oblasti zakrýt jemným pletivem cca 20cm nad dnem a pozorovat případné rozdíly oproti okolí.
    • Shromáždit obrazovou dokumentaci (akce rodinné album) – Pokusit se získat záběry dříve zelené džungle Barbory a stejnou současnou fotografii toho samého místa (tj. porovnání přesně stejných míst).
    • Při pravidelných kontrolních měření se budou nově odebírat i vzorky bentosu.

16.7. 2016 – Odběr vzorků ze dna Barbory a založení izolované 15 litrové nádoby “akvárka” se vzorkem dna pro praktické ověření existence dostatečné semenné banky v jezeře.

2016-07-16-P1170710


27.7. 2016 – První pozorování souvislého povlaku „škraloupu“ nad dnem. Vytvořil se během teplých dnů tohoto týdne. Povlak se letos vytvořil o několik měsíců dříve než v předchozích letech (2014 a 2015 to byl konec září či až říjen). Nejsilnější (souvislý) výskyt je v části mezi pontonem a zatopeným lesem. Při protrhávání povlaku se jeden z nás lehce přiotrávil pravděpodobně sirovodíkem (obdobná věc se nám přihodila na Barboře na přelomu roku 2014/2015 při výraznějším narušení povlaku). Povlak zadržuje bahenní plyn a ten se s protrháním povlaku uvolňuje. Úvodní silný zápach po zkažených vejcích i symptomy při lehké otravě tomu odpovídají (silný zápach, který přestanete při delším exponování vnímat, obtížné dýchání, nevolnost s lehkou závratí a následný zánět spojivek). Pravděpodobně tedy na Barboře pod tímto povlakem „škraloupem“ v anaerobním prostředí dochází k silné bakteriální desulfurikaci (konečným produktem je sirovodík). Po dohodě s OK Divers se ze zdravotních důvodů budou rozrušování povlaku věnovat potápěči s dýchacím přístrojem. Sirovodík je těžší než vzduch a freediveři si maximální koncentraci při rozrušování dna nasají šnorchlem hned u hladiny a opravdu není o co stát.

Barbora-2016-07-28-P1180637


29.7. 2016 – Odběr vzorků povlaku ze dna jezera. Rozrušený povlak z 27.7. 2016 plave na hladině podél břehů. Akce “králíkárna”: OK Divers (Pavel Svoboda) připravil ochranu před amury (klece) a společně s Petrem Havlem a Martinem Pospíšilem je 30.7. instalují na čisté dno. Následně budeme udržovat dno pod každou klecí bez povlaku/”šrakloupu”.


30.7. 2016 – Instalovány 3 klece v okolí pontonu, kde dříve byla hojnost rostlin (realizoval: Petr Havel, Martin Pospíšil a Pavel Svoboda)


7.8. 2016 – Instalované klece již během 1 týdne zarůstají povlakem/porostem a to dost silným (obdobně jako celé dno). Očištění klecí a dna pod klecí realizoval Petr Havel. Freediveři následně očistili dno od pontonu až ke klecím na levé straně od pontonu (Barbora na hladině pak připomínala na několik hodin “žabí zátoku”).


24.9. 2016 – Po měsíční přestávce provedena kontrola dna na mělčinách. Bohužel kompletně celé dno od břehu až cca k 10m hloubky je pokryto souvislým neprodyšným povlakem. Při narušení se uvolňuje velké množství plynu. V horní části povlaku jsou bubliny plynu (pravděpodobně kyslík), produkované povlakem řas a pod povlakem se drží větší množství jiného plynu uvolněného ze dna. Protrhal jsem úsek od zatopeného lesa až k pontonu. Uvolněný povlak vyzvedává i další sedimenty a menší kameny ze dna.

barbora-20160925-p1200794

Rak pruhovaný se nám pase na rostlinkách. Nevěřil bych tomu, pokud bych to neviděl na vlastní oči, ale během noční části „ponoru“, jsem viděl několik raků pruhovaných doslova sklízejících malé rostlinky.


14.1. 2017 – Lokalita kompletně zamrzla (po 5 letech).


16.1. 2017 – Viditelnost pod ledem cca 30-60 minut velmi dobrá s následným extrémním zhoršením viditelnost jen na 2-3m. Relativně rychle se k jednotlivým otvorům v ledu šířil pod ledem “oblak” planktonu (směrem od středu jezera k břehu). Během cca 1 hodiny byl již “oblak” u všech 3 do ledu vysekaných otvorů.


16.2. 2017 – Excelentní viditelnost 12-15m (tloušťka ledu cca 20cm).


3.3. 2017 – Na lokalitě je s výjimkou úzkých oblastí kolem břehu stále led silný 8-10cm. Velmi pozitivní je výskyt rostlinek podél břehu. V takovém množství zde nebyly za poslední 4 roky na jaře pozorovány.


5.3. 2017 – Led na lokalitě roztál (4.3. – teplota vzduchu 18-20 C).


11.3. 2017 – Viditelnost na lokalitě se v posledních dnech výrazně zhoršila na současné cca 3-4m (z 8-10m 3.3. 2017). Pozitivní zprávou je potvrzení výskytu “rašících” rostlinek i na mělčinách v okolí pontonu. Určitým specifickým příslibem je i zvýšený výskyt slávičky mnohotvárné. Klec v pravo od pontonu byla z 3m, kde se aktuálně roslinky nevyskytují, přesunuta na mělčinu 1m nad skupinu několika rostlinek.


9.4. 2017 – Viditelnost se na Barboře již ustálila na standardních jarních 3-4m. Bohužel po rašících rostlinkách již není ani památky s výjimkou, jediné klece (viz foto), která byla přesunuta 11.3. z hloubky na mělčinu nad rašící rostlinky. V prostoru od pontonu až k zatopenému lesu se již prakticky žádné rostliny opět nevyskytují. Pravděpodobně mají likvidaci rostlin po oteplení v posledních 4 týdnech na svědomí ryby (amur?). Níže přikládám fotografie a krátké video: 60s Report: Barbora 9.4. 2017


14.5. 2017 – Rostlinkám se v ochranné kleci dobře daří. Bohužel klec někdo posunul a tak část rostlinek zmizela, ale zbytku se dobře daří viz krátké video 60s Report: Barbora 14.5. 2017.


21.5. 2017 – Ochrannou klec nějaký „dobrák“ vytáhl na břeh (někdy mezi 14.-21.5. 2017). Rostlinky kompletně zmizely. Pravděpodobně se po odstranění klece o dílo zkázy postarali amuři.

Evironment Barbora - životní prostředí


29.5. 2017 – proběhl pravidelný kontrolní odběr vzorků na Barboře a Otakaru (realizovalo ENKI). Došlo také k zhodnocení stávajících pokusů/doporučení z 14.7. 2016:

  • Ověření stavu semenné banky (akce akvárko)Pokus se nezdařil a v ani jedné ze 3 kontrolních nádob rostliny nevyklíčily. Důvodem byl pravděpodobně pozdní odběr substrátu.
  • Zajištění přísunu kyslíku (akce škraloup)Pokus/doporučení má své dílčí výsledky v místech, kde byl povlak/škraloup pravidelně v loňském roce likvidován se letos objevilo subjektivně vyšší množství klíčků rostlin. Aktuálně neumíme kvalifikovaně posoudit, zda se jedná o přínos čistě z důvodu likvidace povlaku či zda nějakým významným způsobem, také nepřispělo zamrznutí vodní plochy letos v zimě (Barbora zamrzla po 5 letech).
  • Izolovat část vyčištěné oblasti bez „škraloupu“ před rybami (akce králíkárna)Pokus/doporučení bylo úspěšně realizováno. Rostlinám se pod „klecí“ velmi dobře daří. Mimo „klece“ se klíčkům rostlin nedaří a jsou průběžně likvidovány. Bezprostředně po odstranění klecí okamžitě rostliny zlikvidovala rybí obsádka.

Odborníky z ENKI a ČZU byla místním rybářům a na krajský úřad doručena výzva k úpravě rybí obsádky.

Poznámka: Dobrou zprávou je, že zcela nezávisle reagovali obdobně (neštastná obsádka) i rybáři na video s „kapřím útokem“ v zatopeném lese z 28.5. 2017.

Dovoluji si citovat nejspíše dva nejvýstižnější komentáře ze serveru MRK:

  • No, záběry pěkný, ale vidím tam jednu velkou chybu a to je to, že zrovna na takovém to místě by se měli zdržovat hlavně dravci a né jen kapr, kapr a atd ……….. :-((
  • „to je spíš noční můra, všude samej kapr.. nic jinýho, záběry pěkný o tom žádná.“

6.7. 2017 – v rámci pravidelného freedivingu na lokalitě Barbora proběla i základní kontrola klecí a prostředí:

Klece: Klece na ochranu rostlin před rybami jsou účinné. Každá z klecí a to včetně klecí umístěných v hlouběji (4m-6m) obsahuje velké množství roslin. Vzrostlejší rosliny po odstranění nízkých klecí typicky dosahují délky 0,5-1m (klece jsou vysoké cca 20cm). Mimo klece se rostliny v okolí vůbec nevyskytují.

Rákos: Rákos je v místech, kde je vodní hladina více jak cca 10cm nad dnem, vždy uštípaný (prověřeno na doporučení od rybářů).

Stentor: Hromadný výskyt velkých mixotrofních nálevníků (Stentor) v jezeře Barbora u Teplic – článek Jana Fotta k Stentor amethystinus na jezeře viz www.enki.cz


16.10. 2017 – The Last Stronghold – krátké 90 vteřinové video poslední pevnosti rostlin na Barboře. Pravděpodobně poslední letošní video v rámci našeho malého „enviro projektu“. Na příští rok připravujeme již časově náročnější projekt a to jak po stránce technické, tak i filmové/dokumentační.

Freediving PHOTO & VIDEO