25.6. 2021 – Labské pískovce: Letošní hnízdní sezóna sokola stěhovavého se na Labských pískovcích právě přiblížila ke svému konci. Mladí sokolíci již zjistili, k čemu mají křídla. Ještě pár dnů budou v okolí sbírat sílu i odvahu. Opravdu je to radost vidět rostoucí populaci sokolů. Fotografiemi se proberu až po definitivním ukončení hnízdní sezóny a přikládám alespoň jedno krátké ilustrativní video z tohoto týdne.
Tag Archives: Olympus E-M1X
Strakapoud velký – 11.6. 2021
11.6. 2021 – Strakapoud velký: Tento týden se mi připomněl příspěvek/vzpomínka, že loni touto dobou jsem vyfotil vylétávající mláďata strakapouda. Dnes jsem se tedy zajel opět na toto místo podívat a zpoždění letošního jara je na hnízdění většiny druhů zcela jasně znát. Nakonec mocná sněhová nadílka první jarní den na Labských pískovcích nevěštila nic jiného než, že letos to prostě bude jinak. Během dnešní služby jsem se zastavil i u této hnízdní dutiny strakapoudů a sameček i samička se opravdu pilně snažili uspokojit apetit pískajících ptáčat.
Sokol stěhovavý – 8.6. 2021
8.6. 2021 – Sokol stěhovavý: Jeden z těch hezčích okamžiků služby přírodě. Péče a hlídání dočasných klidových zón v okolí sokolích hnízd nemá většinou z pohledu stráže přírody úplně přívětivou stránku, ale bohužel je třeba. Naštěstí většina návštěvníků má pro dočasné omezení pohybu v bezprostřední blízkosti hnízda pochopení a respektuje jej. I my strážci se pohybujeme v prostoru velmi opatrně a pouze kontrolně kolem hranice takového pásma. Včerejší pozorování krmení sokolů během jedné takové kontroly tak bylo příjemnou neplánovanou odměnou za službu sokolům. Fotografie jsou jen dokumentační. Cílem nebylo fotografování, ale i tak mám jak z fotek, tak pěkného pozorování radost. Bohužel letos jsme již o dvě hnízda/snůšky sokola přišli. Pokud je příčinou jiný dravec, tak je to příroda a přirozená selekce. Pokud je ovšem na vině zcela vědomá bezohlednost návštěvníka, tak je to opravdu smutné. Pokud se navíc takový návštěvník „hrdě“ zapíše do vrcholové knihy v dočasné klidové zóně , tak pak nenacházím slov.
Užovka obojková – 6.6. 2021
6.6. 2021 – Užovka obojková: Vysychající vodní plocha znamená zvýšenou koncentraci živočichů, velkou potravní konkurenci a také zvýšené množství predátorů. Dnešní odpoledne jsem strávil u jedné takové „umírající“ vodní plochy a mezi nejzajímavější i nejaktivnější predátory patřily užovky obojkové. Během tří hodin jsem na lokalitě pozoroval čtyři kusy. Z nichž jedna byla „vstřícnější“ lidské přítomnosti a nechala se velmi opatrně vyfotit i pod hladinou v menším přítokovém potůčku (viz foto via TG-6, díky Olympusu za vzdálené ovládání mobilním telefonem).
Při jejím druhém návratu do vody ji moje setrvalá přítomnost přímo v přítoku asi zaskočila. Nejprve zaujala obranou pozici a hrdinsky na mě zasyčela. Bohužel ten okamžik jsem fotograficky promrhal a přiznám se, že jsem se i lekl. Pár snímků se mi ovšem nakonec také podařilo (viz foto via E-M1X).
Zbývající tři se chovaly jako standardní ostražité užovky a vždy, když se ke mně přiblížily do již fotograficky zajímavé vzdálenosti, tak mě nakonec prozradil jen drobný pohyb při ostření a okamžitě preferovaly únik.
Další ilustrativní fotografie (viz pokračování/celý článek)
Noční Barbora – 4.6. 2021
4.6. 2021 – Barbora: Půlnoční potápění na Barboře je prakticky vždy o úhořích a tentokrát tomu nebylo jinak. Bohužel v nejzajímavějších místech na pozorování ryb se viditelnost výrazně od minulého týdne zhoršila a aktuálně se pohybuje jen mezi 0,5 až jedním metrem. Obecně v okolí pontonu (potápěčského polygonu) je viditelnost pěkná, ale směrem za západ se neuvěřitelně rychle zhoršuje a na mělčinách od jihu až na západ je viditelnost tragická. Bohužel to je i místo, kde je nejvíce úhořů. Naštěstí EMWL umožňuje relativně „rozumnou“ fotografii i v takto špatných podmínkách. Škoda jen toho nehezkého bahnitého dna Babory. Příště to bude na noční freečko asi viditelnosti navzdory Milada. Když už není modrá/slaná, tak alespoň zelná místo hnědé.
Bořená Hora – 14.5. 2021
14.5. 2021 – Bořená Hora: Tato voda je prakticky vždy úžasná. Příjemné zázemí, pěkná viditelnost a zdravé ryby. Zejména z těch ryb jsem měl takový hřejivý pocit na duši po zklamání ze zdravotního stavu ryb na Barboře. Hlavním cílem výpravy byla akvizice 3 šroubové ruské přilby z roku 1976, ale když už je člověk na Bořence, tak je škoda se nezdržet.
Dva kolegové z HDS se věnovali primárně potápění s historickou výstrojí a já si mezitím i pěkně zafreečkoval s kapříky a tolstolobiky.
Místo testování historické výstroje bylo relativně frekventované i pro vstup a výstup standardně se potápějících návštěvníků. Podmínky pro focení tedy nebyly ideální (zvířené sedimenty společně se zataženou oblohou), ale to nejsou prakticky nikdy.
Voda byla úžasná a po dlouhé době opravdu pěkné potápění mimo naše standardní bažiny. Přikládám i pár dalších ilustrativních fotografií.
