4.2. 2021 – Oborský rybník: Probíhající období výměny sněžnic za holínky napovídalo, že Oborský rybník bude pravděpodobně naplněn vodou až po okraj a viditelnost bude odpovídající „povodňovému“ stavu. Opravdu viditelnost cca 30 cm. Voda dosahuje maxima a přetéká přes přelivnou hranu bezpečnostního přelivu. Bohužel hráz není stále opravená (průsaky) a nedá se tedy příliš očekávat, že se voda v rybníce udrží i přes parné letní měsíce.
28.1. 2021 – EMWL a drobné doplnění ke včerejšímu reportu z Milady: Sluneční clony (lens hood/shade) pro EMWL objektivy 130° a 100° perfektně řeší problém s „lens flare“ viz report z úvodního testování EMWL. Ovšem při běžné koncové ceně za EMWL objektivy by se dalo očekávat, že sluneční clona bude již standardní součástí a nikoliv k dispozici za doplatek $ 190.00 pro 130° objektiv a $ 167.00 pro 100° objektiv. Obzvláště pokud pro focení s EMWL v mělké vodě za dne jsou tyto clony prakticky nezbytností.
27.1. 2021 – Milada: Test plného setu EMWL připomínal hodně nepovedený ponor. Začalo to ponořením do ne zrovna ideální viditelnosti, ale to bylo na Miladě relativně dle očekávání. Následoval chladivý pocit na zádech. Sakra to je ta stará díra, co jsem chtěl posledně zalepit a dal oblek pořádně před lepením proschnout … no a úspěšně na ni zapomněl. Sakra blesky nebleskají a samozřejmě na břehu u auta při “předletové kontrole” a testovacím snímku to odpalovalo přesně jak má. Blesky nejsou a zima je. No nic, tak alespoň vyzkouším, jak se pracuje s plnou sestavou EMWL. Super ergonomie přijatelná. Výměna “objective lens” také OK. Jen bude lepší brát jen dvojici objektivů a ne celou trojici, tak ať je výměna vždy snadná jen jednou rukou (bude pak vždy volný jeden bajonet). Test jesli se dá fotit i bez relay lens, to je ta prodlužovací “trubka”, také proběhl úspěšně. I když zvyknout si na otočený obraz chvilku trvá. Ale … velké ale … problém, který jsem reportoval při úplně prvním testu 29.11. a zdál se původně jako relativně řešitelný se tentokrát ukázal jako fatální.
22.1. 2021 – Obojživelný průzkum na více lokalitách Labských pískovců: Rájecký potok, Olšový potok, Ostružník a Vlčí jezero. Na všech navštívených lokalitách se viditelnost pohybovala maximálně do 2m. Hladina Vlčího jezera je pokryta několik centimetrů silným sedvičem z ledu a sněhu (2cm led, silná vrstva sněhu a další cca 1cm ledu).
Před čtyřmi léty jsem se snažil publikovat základní informace pro začátečníky a zájemce o freediving. Od té doby jsem tuto část webu zanedbával. Dotazy, které jsem během onoho období obdržel se pokusím zapracovat včetně nových témat. V roce 2021 se tedy pokusím postupně lehce z revidovat původní články ze série „Začínáme s freedivingem“ a doplnit do dalších článků zejména části týkající se techniky pro podvodní foto/video a freedive počítačů, kam dotazy směřovaly nejčastěji.
Pro základní orientaci aktuálně publikováno pro začátečníky:
Kapitola 1 – Začínáme s freedivingem
Kapitola 2 – Freediving v bazénu: základní vybavení a tipy
Kapitola 3 – Freediving v bazénu: základní “cviky”
Kapitola 4 – Freediving na otevřené vodě: neoprénový oblek
Kapitola 5 – Freediving na otevřené vodě: základní vybavení a tipy
Přílohy – na téma: Počítače na nádechové potápění
V průběhu několika let jsem měl možnost prakticky si vyzkoušet celou řadu počítačů. Videa z testování a příspěvky týkající se jednotlivých modelů lze vyhledat pomocí TAGů/štítků s názvem konkrétního počítače: Aeris F.10, Cressi Drake Titanium, Garmin Descent Mk1, iDive Easy, Mares Smart, Mares Smart Apnea, Salvimar One, Suunto D6I
Obecně čistě pro freediving se domnívám, že čím jednoduší počítač, tak tím lepší počítač. Mým osobním vítězem čistě pro potápění je Mares Smart Apnea. Pokud ovšem chcete jeden počítač na veškeré sportovní aktivity i do kanceláře, tak mým jednoznačným absolutním vítězem je Garmin Descent.
Přehled “Surface mode” a “Dive mode” jednotlivých počítačů:
Přehled “podsvícení” jednotlivých počítačů:
Přehled “Freedive alarmů” jednotlivých počítačů:
14.1. 2021 – CHKO Labské pískovce a NPCS: Způsobilo to potápění o velikonočním víkendu v CHKO Labské pískovce. Můj průzkum nových lokalit v době COVIDové zaujal místní stráž přírody. Kontrola se plynule proměnila v přátelský rozhovor plný zajímavých informací pro obě strany. Slovo dalo slovo a můj pobyt v přírodě tak časem postupně dostával další rozměr. Když člověk z přírody bere a nechává se jí ve volných chvílích dobíjet, tak je přirozené, že jí chce také něco vracet na oplátku. Dnes má výprava s cílem poděkovat přírodě dosáhla dalšího milníku a mohu tak i nově formálně správně vracet krajině Labských pískovců a Českého Švýcarska ochranou jejich přírody.
