4.10. 2025 Jezero Most: Výlet do zatopeného “lesíku” severovýchodním směrem od potápěčského polygonu se vyplatil. Sumec velký (Silurus glanis) dva ze tří co se mi podařili najít. Na pravé poledne to je na naše vody dobré číslo. Viditelnost cca 6-8m na mělčinách do 12m hloubky a následně se významně skokově zhoršuje.
Výprava do zátoky Hanifaru (Hanifaru Bay / Vandhumaafaru Adi) ve východní části atolu Baa byla mou první návštěvou maledivského atolového řetězce.
Maledivám jsem se dlouhodobě cíleně vyhýbal. Očekával jsem přítomnost nespočetného množství zástupců mořské megafauny, které bude kontrovat problematická viditelnost a největší obavy jsem měl z velkého množství návštěvníků.
Problematická viditelnost v podobě „zasněžené“ zelené místo azurově modré je příčinou, proč se zde vyskytuje megafauna a je to přijatelná daň za množství mant (Mobula birostris) a velrybích žraloků (Rhincodon typus) živící se touto hustou polévkou.
Tip na freedive dovolenou v podobě lehce komentovaných fotografií z naší průzkumné výpravy po ostrovech Jónského moře v 06/2025.
Po několika hořkých kvartálech plných pracovního nasazení a bez jakékoliv freečkové expedice nastal okamžik opět se vrátit do modré a to ve společnosti hardcore jeskynních freediverů Jardy Huňi a Jendy Krejčíka. Zejména Jardova přítomnost znamenala, že penetrace jeskyních systému bude na samé hranici mých možností i mého rizikového apetitu.
Stálo to za to “modrá je prostě dobrá”. Obzvláště to platí pokud jste pohlceni temnotou v srdci hory a po několik následujících sifonech nakonec zahlédnete v dálce modrou. Ten pocit pohledu z temnoty do modré je až euforický.
Tedy návrat k hardcore freedive kořenům. Ovšem lokality měly co nabídnout i zbytku naší expediční posádky tj. prostory vhodné i pro lehkou šnorchlovačku, kterou si užijí i případně dětské posádky. Naše cesta měla primární cíl prověřit jaké lokality Jónské moře nabízí jak začátečníkům, tak i otrlejším freediverům.
Nakonec jsme prozkoumali tři desítky potápěčských lokalit od severu (Korfu a Paxos), přes střed (Lefkada, Kefalonia, Ithaca) až po jih (Zakynthos). Na freečko bylo subjektivně nejlepší jihozápadní pobřeží ostrova Paxos a v závěsu za ním severní část západního pobřeží ostrova Korfu.
Cesta do přírodního ráje je za námi. Očekávání byla velká, ale skutečná přítomnost dávala pravý význam slovu dechberoucí a realita nevšedních zážitků mnohonásobně překračovala naše očekávání. Neuvěřitelné potápění s vodními savci a rybami, kdy nevšední mix pod hladinou doplňovali paryby, kytovci, želvy, plazi, ptáci. Ptáci byli úžasní a to nejen pod hladinou lovící tučňáci, nelétaví kormoráni či stihačky útočící ze slunce v podobě terejů modronohých, ale také na souši fregatky vznešené nebo všudypřítomné pěnkavy včetně na ostrově Wolf žijící pěnkavy ostrozobé (specialista živící se krví). Příroda nám dala možnost nahlédnout pod pokličku do kotle, v němž vařila evoluce.
Odvezli jsme si spoustu podvodních zážitků a zejména pro freedivery se jedná o top lokalitu. Fotíte krmícího se leguána mořského a pozornost vyžadující lachtan ze žárlivosti začne šikanovat leguána. Odtáhne ho za ocas pryč a vrátí se zpět k vám s výrazem „a teď si hraj se mnou“. Ponor mezi stovkami kladivounů střídá ponor s velrybí samicí a mládětem. Otočíte se od velryb a na druhé straně vidíte obrovský autobus v podobě žraloka velrybího. Mola mola na čistící stanici. Masakr … potápěčský i fotografický masakr.
Celé expedici předcházelo dlouhé a pečlivé plánování. Pro nás freedivery přinášela expedice unikátní možnost potápět na nádech na legendárních lokalitách u ostrovů Darwin a Wolf. Tedy na lokalitách, které jsou potápěčskými legendami nejen z pohledu mořské fauny, ale i z pohledu obtížné dostupnosti a zejména náročných podmínek na potápění.
6.7. 2024 – Listonoh letní (Triops cancriformis) a žábronožka letní (Branchipus schaefferi): Tak jako každý rok i letos jsou letní prázdniny signálem, že je čas vyrazit k periodickým tůním za listonohy letními. Bohužel i dnes se viditelnost/průhlednost vody příliš nevydařila. Vzhledem k loňské zkušenosti, kdy jsem marně čekal na vhodnější viditelnost celé prázdniny, jsem i přes nepříznivé podmínky oblékl potápěčskou výstroj vložil fotoaparát do housingu a jal se fotit pod hladinou v cca 10-20cm viditelnosti.
Díky kombinaci makro objektivu a extra široké předsádce s 160° FOV se několik fotografií přeci jen přes poledne podařilo.
UW setup: Olympus E-M1 III + Olympus 60mm f/2,8 + EMWL
30.6. 2024 – Jelci, bobři a lipani: Poslední červnový víkend byl ve znamení těchto tří druhů i když došlo i na užovky a hlavatky. Minulý víkend přerušila série opravdu nepěkných událostí a jak se říká neštěstí nechodí po horách. No člověk nemůže být stále dole, a posledních pár dní poskytlo na oplátku utišující záplatu pro duši i tělo. Každé zlé bývá také pro něco dobré a život je série změn. Relativně nevýznamnou životní neplechou byl i odchod oblíbeného fish-eye 8mm f/1.8 do křemíkového nebe a než dorazí nový, tak došlo na 7-14m f/2.8 a byl tak prostor věnovat se pro změnu split-level záběrům. Zpět k oněm záplatám na duši. Horská řeka a jelečci to je balzám na duši (viz foto výše). Ukrutné denní vedro zakončené tropickými teplotami v noci normálně nepříjemnou zátěží, ale s dvouhodinovým čekáním na bobra v řece bez sebemenšího pohybu vám po západu slunce vnese do těla ochlazení takového rázu, že se až neskutečně těšíte na ty noční tropy.
