1.7. 2021 – Sokol stěhovavý: Sokolíci se již rozlétli do světa. Dočasně chráněné plochy jsou nyní opět přístupné. Mladí sokolíci ještě sporadicky setrvávají v okolí svého rodného hnízda, tak si dovoluji přiložit jeden snímek takového rozcvičujícího se „mlaďocha“. Bylo pozdě, zataženo, seděl daleko, ale ohnisko 1000mm via Oly 150-400mm x1,25 to dalo relativně dobře. Ten objektiv je prostě parádní.
27.6. 2021 – Barbora: Viditelnost na jezeře se oproti minulému týdnu zhoršila. Zóna špatné viditelnosti, která před týdnem končila ve 4m se nyní rozšířila a sahá až cca do hloubky 12m. Kolem patnácti metrů hloubky začíná být viditelnost příjemná a pod 20m je již velmi pěkná (cca 8m). Většina atrakcí se však nachází na mělčinách <20m.
25.6. 2021 – Labské pískovce: Letošní hnízdní sezóna sokola stěhovavého se na Labských pískovcích právě přiblížila ke svému konci. Mladí sokolíci již zjistili, k čemu mají křídla. Ještě pár dnů budou v okolí sbírat sílu i odvahu. Opravdu je to radost vidět rostoucí populaci sokolů. Fotografiemi se proberu až po definitivním ukončení hnízdní sezóny a přikládám alespoň jedno krátké ilustrativní video z tohoto týdne.
21.6. 2021 – Barbora: Jezero má na hloubkách příjemnou viditelnost. S první termoklinou v 4m se viditelnost skokově zlepšuje na cca 6m a čím hlouběji jdete, tím je viditelnost lepší. Kolem 15m hloubky již místy viditelnost dosahuje 10m. Šrotiště na Barboře tak poskytuje příjemné ochlazení s dobrou viditelností. Osobně jsem spíš na přírodu, zvířátka a tak, ale pokud je dobrá viditelnost na hloubkách a teplota nad hladinou 31 °C, tak dole jsou 4 °C s pěknou viditelností naprosto super. Přikládám pár fotografií šrotu pořízených holou kamerou bez blesků, tak spíše jen jako dokumentaci aktuální viditelnosti a situace na atrakcích jezera.
Želva bahenní na severu Čech se pěkně po dvou letech připomněla na sociálních sítích. Byl to super a nečekaný zážitek. Bohužel od té doby (13.6. 2019) jsem ji tady u nás na severu už znovu nepotkal. https://www.apneasite.cz/emys-orbicularis-cr/
11.6. 2021 – Strakapoud velký: Tento týden se mi připomněl příspěvek/vzpomínka, že loni touto dobou jsem vyfotil vylétávající mláďata strakapouda. Dnes jsem se tedy zajel opět na toto místo podívat a zpoždění letošního jara je na hnízdění většiny druhů zcela jasně znát. Nakonec mocná sněhová nadílka první jarní den na Labských pískovcích nevěštila nic jiného než, že letos to prostě bude jinak. Během dnešní služby jsem se zastavil i u této hnízdní dutiny strakapoudů a sameček i samička se opravdu pilně snažili uspokojit apetit pískajících ptáčat.
