Eriphia verrucosa @ Gangaro/Croatia (FY2021) – Olympus E-M1III + Olympus 14-42mm f/3.5-5.6 EZ + WWL-1. Pokusil jsem se vybrat jednu fotografii i z druhého dne potápění na freedivingovém katamaranu 2021. Původně jsem hledal jiného tvora, ale mělčiny ostrova Gangaro mají opravdu zajímavý charakter, tak je to tedy krab bradavčitý (Eriphia verrucosa) ve svém přirozeném habitatu.
Cratena peregrina @ Murter/Croatia (FY2021) – Olympus E-M1III + Olympus 14-42mm f/3.5-5.6 EZ. Fotografie z prvního potápěcího dne na freedivingovém katamaranu 2021, která je trochu mimo mé obvyklé portfolio širokoúhlých záběrů. Plž facelína putující (Cratena peregrina) na mělčinách ostrova Murter. Prakticky celou výpravu jsem s výjimkou jediného ponoru absolvoval se sestavou Olympus 14-42mm + WWL-1 + CMC-1. Počasí nás vyhnalo z našich preferovaných lokalit a tak následoval průzkum nových lokalit, kde flexibilita užití WWL-1 nebo CMC-1 byla prostě úžasná.
26.9. 2021 – Ben’s Kingdom: Opravdu instantní akce, kdy se ozval kamarád: „Nechceš zítra přijet. Budu doma sám, tak popovídáme, probereme techniku a navštívíme pár mých oblíbených lokalit v horských řekách severního Rakouska.“ No takové pozvání prostě nejde odmítnout.
Fotograficky to sice nevyšlo nejlépe díky většímu množství částic vznášejících se v tom období ve vodě, ale super akce. Rozhodně není úplně běžné dostat se místa s takovou přirozenou koncentrací ryb ve volné přírodě a navíc ještě ryb tak zajímavých.
Medesy 2021 jsou za námi a rozhodně to byly viditelnosti navzdory zatím ty nejlepší Medesy, jaké jsem zažil. Freečkovací team jsme měli pěkně vyladěný jak očekáváním, zájmy, fyzickou kondicí i výkonem při vlastních ponorech. Scuba team, se kterým jsme se potkávali prakticky pouze na suchu, naší pohodu také podpořil a tak jak to bývá i společná velmi dlouhá cesta potápěčským autobusem na Medesy je již součástí velmi pěkného zážitku.
Na akci jsem si také vezl relativně velké množství fotografické techniky k vyzkoušení a tak svůj report z Illes Medes 2021 rozdělím do dvou částí/odstavců na odstavec potápěčský/zážitkový a odstavec fotografický/technický (odstavec kurzívou).
Potápěčská část by se v suchých číslech dala kvantifikovat jako: 5 dnů plných potápění, 209 ponorů (freedive), 20 hodin ve vodě (cca 4,5 hodiny bottom time) a k tomu všemu 26,5 km ujetých na kajacích. Každý z nás navíc během posledních bouřlivých dnů absolvoval i minimálně jeden ponor v režimu „ponorka“ tj. v režimu pokusu o „potápění se přímo v kajaku“. Středozemní moře tak zejména ve čtvrtek 9.9. vyplavovalo na plážích Estartitu i „vorvaně“. Někteří z nás v rámci „přístavních manévrů“ nechali na pláži i kousek sebe. Tedy v tom čase si moře vzalo, co chtělo a co nechtělo to vyplivlo na břeh. Osobně jsem naštěstí ten den nechal na rozbouřené pláži jen pýchu a část sebeúcty. Tímto lehkým úvodem i ona úvodní suchá čísla pěkně plynule přešla do mokrých a veselejších zážitků. Každý den potápění na Medesách byl letos jiný.
9.7. 2021 – Milada: Druhý test WWL-1 tentokrát v plnotučné sestavě (Nauticam NA-EM1X, 2x Ikelite DS160, WWL-1 a CMC-1). No musím říci, že zaclonění celkem prospívá i WWL-1 a na clonu 5,6 – 8 se mi s ním pracovalo tentokrát dobře a i ostření zvládal kompromisní objektiv 14-42mm EZ bez problémů. CMC-1 jsem v kombinaci s 14-42mm EZ také vyzkoušel, ale prostě 60mm f/2.8 a CMC-1 je zcela jiný druh kávy (makro vs super makro). Z mého pohledu je subjektivně aktuálně zajímavější výstup WWL-1 na 42mm než CMC-1 na 42mm.
Viditelnost se na jezeře díky intenzivním srážkám a silnému větru celkem pokazila. Většinou se viditelnost pohybuje kolem 3-4m s tím, že existují místa kde je viditelnost méně než 1 metr (typicky mělčiny poblíž břehu či u vlnolamů), ale jsou také místa (typicky v závětří), kde dosahuje až k 6m. Na hloubkách je obecně viditelnost hodně špatná. Východní strana, kde jsem trávil většinu času (začátek a konec ponoru) je na tom s viditelností aktuálně hůře než západní či jižní.
6.6. 2021 – Užovka obojková: Vysychající vodní plocha znamená zvýšenou koncentraci živočichů, velkou potravní konkurenci a také zvýšené množství predátorů. Dnešní odpoledne jsem strávil u jedné takové „umírající“ vodní plochy a mezi nejzajímavější i nejaktivnější predátory patřily užovky obojkové. Během tří hodin jsem na lokalitě pozoroval čtyři kusy. Z nichž jedna byla „vstřícnější“ lidské přítomnosti a nechala se velmi opatrně vyfotit i pod hladinou v menším přítokovém potůčku (viz foto via TG-6, díky Olympusu za vzdálené ovládání mobilním telefonem).
Při jejím druhém návratu do vody ji moje setrvalá přítomnost přímo v přítoku asi zaskočila. Nejprve zaujala obranou pozici a hrdinsky na mě zasyčela. Bohužel ten okamžik jsem fotograficky promrhal a přiznám se, že jsem se i lekl. Pár snímků se mi ovšem nakonec také podařilo (viz foto via E-M1X).
Zbývající tři se chovaly jako standardní ostražité užovky a vždy, když se ke mně přiblížily do již fotograficky zajímavé vzdálenosti, tak mě nakonec prozradil jen drobný pohyb při ostření a okamžitě preferovaly únik.
Další ilustrativní fotografie (viz pokračování/celý článek)
