Bison bonasus @ Puszcza Białowieska: Po delší době opět DRY tag v podobě zubrů evropských (Bison bonasus). Koncem minulého týdne jsme vyrazili s kamarády na podmáčené louky Bělověžského pralesa. Všudypřítomné tučňáky v Antarktidě, tak po měsíci vystřídali všudypřítomní divocí zubři v Bělověžském národním parku.
Global Surveyor @ Paradise Bay: Many thanks to the crew of the best base in Antarctica … González Videla Antarctic Base (Republic of Chile)
Expediční plachetnice Global Surveyor (70 stop / 21 metrů) i její kapitán Danny s palubním inženýrem Ráďou byli super a vzbuzovali v nás důvěru i klid za každých podmínek. Posádka byla vyladěná a každý z nás byl „ujetý“ nějakým směrem. Jen někdo byl „ujetý“ více než jiní. Přirozeně nelze očekávat, že tisíc námořních mil za koncem světa pro běžného turistu („Fin del Mundo“ = Ushuaia) naleznete na malé plachetnici šedivý průměr populace. Vždy půjde tak trochu o „blázna“ jedním nebo druhým směrem. Prostě výprava plachetnicí na Antarktidu je životní zážitek, který má potenciál vytvořit přátele na celý život.
Antarctica @ Global Surveyor 2023 – Kontinent demonstrujícím zároveň hrubou sílu i křehkost. Hory, ledovce, icebergy a praktické ukázky působení exogenních procesů jak z výuky „geomorfologie“ nad hladinou i pod hladinou, ale to je na jiný příběh. Před cestou jsme očekávali na srážky skromné prostředí s jasnou oblohou a více jsme se mýlit nemohli. Vše se mění a na Antarktidě jsme to viděli v plné síle. Jasné nebe jsme za celou dubu expedice viděli jen na pár hodin. Avšak deště jsme si užili až přespříliš. To nebyl déšť, ale liják za lijákem, který občas přešel v sněhovou vánici. Na britské základně Port Lockroy, to je ta základna jejíž budovy měsíc před naší cestou totálně pohřbila blesková sněhová kalamita a na pomoc s odklízením čtyřmetrové vrstvy sněhu muselo přispěchat královské námořnictvo, v letošním roce naměřila absolutní maximum srážek od roku 1986 (měření běží od roku 1986). Stávající posádka čítající čtyři ženy nám lehce poupravila medii vytvořený dramatický obraz. Nešlo o záchranu, ale o pomoc. Samy by tam to množství sněhu odklízely až dodnes. Každopádně čísla mluví jasně a klima v Antarktidě se neúprosně rychle dramaticky mění.
Humpback whales @ Antarctica – Keporkak (Megaptera novaeangliae): „Prosím tě, až uvidíš velrybu, tak nás hlavně nebuď!“ to bylo všeobecné pravidlo platící na expediční palchetnici po vplutí do Paradise Bay. Tato zátoka patřila opravdu mezi to nejhezčí, co jsme během expedice na Antarktidě viděli. Keporkaci vlevo, vpravo, před námi i za námi. Je to opravdu úžasné místo. Místo úplně vyzývalo k zanoření a potápění se ve společnosti velryb. Bohužel potápění s velrybami nám nevyšlo i přesto, že jsem ve vodách Paradise Bay strávil dvakrát dvě hodiny. Počasí, viditelnost (3-4 metry) a i samy velryby to vše nám při potápění bohužel nepřálo. Překvapivě navzdory neschopnosti vyfotit je pod hladinou byly zážitky z expediční plachetnice a z člunu natolik pěkné a silné, že i přes to všechno jsme i jako potápěči opouštěli Paradise Bay naprosto spokojeni.
Tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx) @ Antarctica – “raptor” Antarktidy. V Arktidě na severu stojí lední medvěd (Ursus maritimus) na vrcholu potravního řetězce. Na jihu v Antarktidě lední medvědi nejsou a jejich pomyslným protějškem na jižní polokouli je právě tuleň leopardí. Mocné samice dosahují délky až 4 metrů a jejich hmotnost může přesahovat až 400 kg. Samci tuleně leopardího jsou výrazně menší (max 2,5 a 320 kg). Tuleň leopardí stojí spolu s kosatkou dravou na vrcholu potravního řetězce Antarktidy.
Dobrodružství začíná 😉 … cesta do středu rybí mapy světa za podvodním dobrodružstvím v Antarktidě právě začíná. Když člověk plánuje, Bůh se směje. Tak koncem února uvidíme, jak to vše nakonec dopadlo.
Přátelé/rodiny s přístupem přes satelit nás můžete on-line sledovat na Internetu zde: Antarctica2023@Explore (včetně posílání zpráv zdarma) a zakladní info bez zpětné vazby bude dostupné také na jednoúčelové facebook stránce: Apneasite@Facebook.
Dobalíme poslední drobnosti a společně s předvojem teď zamíříme do teplíčka v Buenos Aires. Po pár dnech se přesuneme do Ohňové země. V Ushuaia nastoupíme již v plné sestavě deseti na plachetnici. Vyrazíme vstříc skutečnému dobrodružství a za potápěním s tučňáky v Antarktidě. Po dvaceti dnech plánujeme návrat z Jižního oceánu zpět do Ohňové země. No a poslední týden chceme strávit potápěním v Beaglově kanálu na rozhraní Pacifiku s Atlantikem. Zážitek na celý život to asi bude tak nebo tak a snad se podaří i nějaká ta foto/video dokumentace naší cesty.
Technika voda-země-vzduch zabalena pro jistotu do carry-on zavazadla. Díky OM System, Nauticam, Servis Technik s.r.o. a vyrážíme …
Tak na shlednou koncem února … my se mezitím vypravíme do srdce globálního termohalinního výměníku. Prostě Antarktida je střed rybí mapy světa.
